Stačí malý radiomikrofon a přijímač, na kterém si poslechnete, co jste chtěli, ale neměli nikdy slyšet.
Odposlech nepatří jen do špionážních filmů, ale je téměř běžnou součástí našeho života.
Bohužel to není fikce, ale smutná realita.
Každý z nás ví, že odposlech existuje, ale málokdo tuší, jak se provádí. Nebudeme se věnovat situacím, kdy je odposlech používán například tajnými službami a Policií. Jejich práci a možnosti nasazení radiotechnických prostředků upravuje zákon a budeme spoléhat na to, že je odposlech podle litery zákona používán.
Odposlech používá řada lidí, kteří s Policií a tajnými službami nemají nic společného. Díky němu se mění mnohé životy a pracovní pozice. Míchá kartami našich osudů, dohání některé až před soud, jiné zbavuje partnerů, dalším přináší bohatství a někomu také mnoho bolesti. Chcete příklad? Třeba odhalená nevěra hodně bolí.
Jak se dostat k informacím
Základem všeho je radiomikrofon, hanlivě také nazývaný štěnice. Je to malé zařízení, napájené z vlastní baterie, nebo parazitující na rozvodu elektrické energie v domech, bytech či kancelářích. Saje informace z našeho okolí a pak je většinou radiovou cestou odvysílá někam, kde je někdo s přijímačem. Tato osoba slyší vše, co se okolo odposlechu – radiomikrofonu děje.
Radiomikrofon v podstatě odposlouchává své okolí a pak tyto informace přenáší jinam. Genialita použitého radiového (tedy bezdrátového) přenosu tkví v tom, že po radiových vlnách, které se šíří všemi směry, nelze dojít k tomu, kdo je poslouchá (na rozdíl od drátů, po kterých třeba teče elektrických proud nebo data). A tak příjemce signálu sedí ve svém doupěti (jinak zvaném „opěrný bod“) a zde vše poslouchá a zaznamenává.
Může to být v autě před domem, v jiném bytě, nebo domě naproti, a nebo také na kopci nad městem. Radiomikrofon se skládá z citlivého mikrofonu, zesilovače, vysílače, napájecího obvodu a zdroje. Může být v malé krabičce, může vypadat jako ploché nenápadné zařízení kdekoliv, kde je zdroj el. napájení, a nebo elektronika s vlastními bateriemi. Problém je v tom, že může být kdekoliv. V dekoračních předmětech, plyšových hračkách, oděvu, nebo v psacích potřebách. Na baterie vydrží pracovat a vysílat desítky hodin. Pokud je napájen z elektrické sítě, vydrží pracovat roky.
Kdo potřebuje odposlech
Představte si nádhernou mladou ženu, plnou života, tužeb, očekávání. A jejího manžela v nejlepších letech, majitele vlastní prosperující společnosti. Má dost peněz, ale nemá tolik času, kolik by bylo na manželku potřeba. Té pak chybí kromě jeho přítomnosti i rozmazlování, polibky, pohlazení a vzrušení. Všude kolem je plno mladých mužů i interesantních pánů, kteří se nestydí prohodit lichotku, přidat úsměv a své telefonní číslo.
Hra s ohněm začíná a tím i příběh s dvojím špatným koncem. Stačí trochu žárlivosti, podezíravosti nebo potvrzených podezření (zvýšený počet hovorů a SMS zpráv, rychlé ukrývání mobilu, změna v komunikaci). Manžel chce mít jen jistotu. Buď zjistí, že si všechno jen namlouvá a nic se neděje, nebo získá důkaz, že je mu manželka nevěrná a nelze jí víc věřit. Sežene si pár levných radiomikrofonů (v prodejnách a na internetu je jich vážně plno), jeden umístí do ložnice, druhý schová v obýváku a třetí připojí do kuchyně. Pak odjede na fiktivní třídenní pracovní cestu mimo republiku. Ve skutečnosti poslouchá v nedalekém hotelu se sluchátky na uších vše, co se u něj doma děje. A dočká se. Večer slyší telefonát manželky s někým cizím, za pár desítek minut cizí mužský hlas, cinkot skleniček, sprchu a vzdechy v ložnici nebo vrzání postele. Rychle se vrátí ze „služební cesty“, přistihne manželku s cizím mužem a zbytek řeší právníci u rozvodového soudu.
O problematice odposlechu jsme si povídali s Pavlem Maletínským, ředitelem společnosti Goldsilver, která se mimo jiné zabývá i technickými prohlídkami a osobními kontrolami proti odposlechu a monitoringu. Potvrdil nám, že zařízení, která dokážou odposlouchávat prostor, nachází při kontrolách celkem často…
Můžete nějak upřesnit, kde jsou radiomikrofony nejčastěji nalezeny a o jaké druhy se jedná?
Jedná se zejména o bateriové verze, určené pro rychlou instalaci, která je hotova za pár sekund. Stačí, aby útočník někam radiomikrofon – štěnici pohodil. Například pod nábytek, postel, pohovku. Někdy přilepí radiomikrofon za skříň na oboustrannou lepící pásku. Zde vydrží odposlech třeba tři dny nepřetržitého provozu. Odposlechové zařízení je poměrně dost citlivé a jeden radiomikrofon slyší velmi dobře celou mistnost, někdy celý byt. Záleží na tom, jak je prostor uspořádaný a členitý. Při složitější instalaci je možno dát radiomikrofony na stálé napájení, například do zásuvek, světel, el. spotřebičů. Zde pak bez potřeby měnit baterie pracují i dlouhé roky. Některé radiomikrofony jsou již dálkově ovládané, lze je tedy zapnout i vypnout radiovým povelem a ony pak nemusí zbytečně vysílat, když to není třeba. Mají pak menší spotřebu, jsou těžko odhalitelné, ale jsou také mnohem dražší.
Jak vypadají typické radiomikrofony?
Jedná se o krabičky a válečky velikosti pár centimetrů, některé vypadají jen jako nějaká součástka z televize nebo PC, jindy se jedná o placičky zalité ve hmotě různých barev, s pár drátky, které z nich koukají a jsou někam napojené. Laik většinou nemá šanci vůbec poznat, o co se jedná a zda tam ta věc patří, nebo ne.
Používají se jen radiomikrofony?
Ne, používá se toho opravdu hodně. Doba je taková, že monitoring soukromí je prováděn s využitím všech technologií, které jsou kolem nás běžně dostupné. Příkladem mohou být telefony, resp. dodatečně upravené telefony, které monitorují vše, co jejich uživatel dělá. Poslouchají prostor kolem telefonu, odesílají obsahy SMS, výpisy hovorů, odesílají polohu uživatele telefonu. K odposlechu jsou využívány i různé skryté nahrávače, diktafony a mikrodiktafony s dlouhou dobou záznamu v řádech týdnů. Nejedná se přitom o žádná velká zařízení. Mikrofon nemusí být větší než špendlíková hlavička, kamera se vejde i do knoflíku. Záznamové zařízení pro obraz a zvuk může být zabudováno do hodin, hodinek, zapalovače, krabičky cigaret, kuličkového pera nebo přívěsku ke klíčům. Možností je skutečně celá řada.
Existují nějaké prostředky na sledování počítačů?
Kromě radiomikrofonů dnes existují také programy, které odposlouchávají počítače a PC sítě. Počítač pak monitoruje uživatele jak webovou kamerou, tak vestavěným mikrofonem. Samostatnou kapitolou jsou skryté, tajně umístěné minikamery s mikrofony, které monitorují veškeré dění ve sledovaném prostoru. Záznam pak někam posílají, nebo ukládají na harddisk záznamového zařízení. Celkem známé jsou různé keyloggery, které sledují činnost počítače, stisk jednotlivých kláves, sejmutí obrazovek (printscreen) navštívených webových stránek, záznam informací z různých komunikačních programů nebo prostředí sociálních sítí. Tyto programy mohou zachycovat i vytvořené dokumenty, zjišťují a odesílají hesla k různým účtům, čísla finančních transakcí na internetu nebo čísla platebních karet.
Mnoho bezpečí nečekejte ani v osobním automobilu. I ve vozidlech jsou často nainstalovány odposlechy s lokalizátory polohy, které pracují tak, že k tomu odesílají pozici vozidla a zaznamenávají ji do mapových podkladů na serveru. Zde je možné vyhodnotit polohu vozidla a současně slyšet vše, co se v něm děje.
Může si člověk nějak uchránit své soukromí?
Určitě může. Stejně jako existuje řada zařízení pro odposlech, existují i prostředky pro jeho odhalení. Je zajímavé, že řada lidí má obavy z odposlechu či sledování, ale dělá spoustu chyb, které sledování jejich činnosti velmi usnadňují. I bez odposlechu je možné zjistit, co děláte, kam chodíte, s kým se stýkáte, nebo jaké jsou vaše majetkové poměry. Stačí se podívat na různé aplikace a sociální sítě, v nichž se většina z nás chlubí, kde právě je, kam a kdy jede na dovolenou, s kým právě chodí a co plánuje na večer. Chcete-li chránit své soukromí, dávejte především pozor na to, koho do něj pouštíte.
Převzatý článek ze serveru: REDNEWS NOVA.CZ http://rednews.nova.cz/clanek/hi-tech/spioni-jako-my-jak-funguje-odposlech.html
Jedna z otázek diskuse na téma: „Pořízení skryté nahrávky a jak se proti tajnému nahrávání hovorů bránit:
Vybrali jsme tedy jednu zázadní otázku: „Lze se nějak technicky bránit tajnému pořízení zvukového záznamu probíhajícího jednání?“
Odpověď:
Ano, jedním velmi spolehlivým prostředkem pro obranu, před skrytým nahráváním rozhovoru, je speciální zařízení, které si s sebou můžete vzít na jednání, je přenosné, můžete jej využít v kanceláři, v autě, v bytě, možná i někde venku.
Jedná se o přístroj, který se jmenuje DRUID D06.
Jeho funkce je jednoduchá, hovořící osoby se navzájem perfektně slyší a probírají spolu věci, které nesmí nikdo jiný slyšet, ani je nesmí nikdo nahrát, je nutno zabránit tomu, aby někde, například v bytě, kanceláři, nebo vozidle , nebyl pořízen záznam z jednání na skrytě umístěný diktafon, nebo jiný nahrávač hovorů, případně, aby nebyl rozhovor přenášen skrytými mikrofony někam jinam, nebo aby některá z jednajících osob nepořizovala skrytě nahrávku do vlastního záznamníku, nebo spuštěného mobilního telefonu, který bude zprostředkovávat probíhající jednání někomu jinému, případně jej zaznamenávat na paměť telefonu.
DRUID D06 je univerzální bojovník proti jakémukoliv mikrofonu, který by chtěl jednání monitorovat a je už jedno, zda je někde tajně nainstalovaný a to v jakékoliv formě.
Odpadají pak složité kontroly před jednáním na vnesenou techniku, na spuštěné diktafony, mobily, tajně spuštěné nahrávací programy v počítačích, je to vlastně jedno, stačí jen stisknout knoflík a začít hovořit.
A jak to vypadá pro jednající strany v reálu? Účastníci chráněného hovoru si nasadí sluchátka s mikrofonem, který se dá těsně před ústa, tyto náhlavní soupravy jsou spojeny s přístrojem, který hovořícím navzájem velmi kvalitně umožní probrat vše potřebné. Okolí však slyší jen akustický ruch, který přístroj dávkuje přesně podle probíhajícího hovoru tak, aby nikdo nepovolaný nic neslyšel a mikrofony diktafonů, telefonů, radiomikrofonů (tzv. „štěnic“), případně mikronahrávačů v okolí, nebo na osobách rovněž nic z hovoru neslyšely a nenahrály.
Fotografie přístroje DRUID D06:
